Během posledního týdne v dubnu jsem měla možnost navštívit další dvě školky a znovu si uvědomila, jakou radost mi to dělá.
Děti příběh krásně vnímají, zapojují se, doplňují, reagují… a pokaždé trochu jinak, po svém.
A právě v těchto chvílích vidím, že knížka si postupně nachází své místo.
Nejen doma u rodičů s dětmi, ale i ve školkách, kde dětem přirozenou formou připomíná, jak se bezpečně chovat na silnici.
Během besed si společně ukazujeme dopravní značky, barvy semaforu a zkoušíme si i to, jak se správně rozhlížet.
A celé to přitom zůstává hravé, přirozené a blízké dětskému světu.




